Čiernohronská železnica > O Čiernohronskej železnici > Hnacie vozidlá > Motorový rušeň T25.002

Motorový rušeň T25.002

II.světová válka zamíchala osudy strojů a drah neuvěřitelným způsobem. ČHŽ přežila toto období s bolestnou ztrátou tří strojů. Přesto se na hroneckou dráhu do ukončení jejího pravidelného provozu nedostal byť jediný stroj jako válečná kořist. Přesto je dnes možné stroje původem z válečných reparací nalézt, byť v neutěšeném stavu. O jaké stroje se jedná, pojednává následující krátké pojednání.

Méně známá dvojice lokomotiv z válečných reparací jsou stavební lokomotivy typu „Köln“ (Deutz A3M420F) z továrny Deutz. Podle dostupných pramenů byly získány v květnu 1945 ze Sigmudsherbergu (Wien – Gmünd) a upraveny na rozchod 760mm. Reko provedla Česká akciová společnost pro stavbu strojů a výroby železničních potřeb v Praze Vysočanech. První z lokomotiv byla označena jako T25.001 a nasazena od dubna 1946 do provozu v Jindřichově Hradci. Zde jezdila do 50.let a kolem roku 1956 byla po deseti letech provozu zrušena. Druhá z lokomotiv byla sice papírově označena jako T25.002, ovšem nikdy takto označená nejezdila a jediné číslo, které kdy nosila, bylo to tovární – 33019.

Za celou dobu svého nasazení v Jindřichově Hradci patřila traťovému hospodářství a sloužila k vedení pomocných vlaků na údržbu tratě. Kolem roku 1970 začalo její nasazení se sněhomětným vozíkem (známá věc – letecký motor, v tomto případě konkrétně typ M 701, byl dosazen za účelem „odfoukávání“ sněhu z tratě na vůz. Nevýhodou byla velká spotřeba paliva a taky to, že kromě sněhu z tratě odfukoval i štěrk..). Po defektu motoru byla lokomotiva použita přímo jako nosič pro sněhomet a jeho palivové nádrže. Jako evidenční číslo byla zařazena v TD Veselí nad Lužnicí a sloužila se sněhometem až do roku 1986 na síti hradeckých tratí. Po roce 1986 byla odstavena a její práci převzala sněhová fréza. Po odstavení stála dlouho nevyužitá a jen stěží v ní kdo viděl kdysi kořistní stavební lokomotivu. Novou etapu v životě Deutze představovalo předání na ČHŽ v dubnu 1999, kde dlí dodnes. Dostala červený nátěr s výstražným žlutým pruhem a slouží jako hasičské vozidlo. Technických údajů o ní vzhledem k častým úpravám a chaotické době uvádění do provozu je poskrovnu – lokomotiva samotná má dnes stěží původní kabinu (bez vybavení) a rám s podvozkem. Obě nápravy byly poháněny přes spojnice, délka přes nárazníky je 4400 mm, rozvor náprav 1300 mm. Málokdo z návštěvníků balocké stanice dneska tuší, jak pestré nasazení měl podivuhodný stroj v omšelém nátěru s nápisem „Hasiči“ a bude zajímavé sledovat jeho další provozní osudy.

Prameny: