Parný rušeň „I. Sz"

První z nich, silnější (výkon asi 45 kW), označený původně „I. Sz“, byla vyexpedována z budapešťského závodu 24. září 1909 a technicko policejní zkoušku udělala až 16. února 1910. Hronecká jednička byla první lokomotivkou první série nepříliš rozšířeného třínápravovému typu „malých maďarek“ (vyrobeno 18 kusů ve čtyřech sériích), označená podle tehdejších zvyklostí jako typ 86/1, výrobní číslo 2282/09. Může se pyšnit titulem jediné lokomotivy, která přežila téměř celou historii ČHLD v pravidelném provozu. Nesla typické znaky úzkorozchodných strojů své doby – dokonalé dílenské provedení a maximální úspornost a spolehlivost v provozu.

Během svého působení na Kysucích se také podívala na úzkokolejku v Nitře a po dokončení opravy úseku Kubátkovia - Chmúra se podílela spolu s lokomotivou U45.903 na zajišťování zkušebního muzejního provozu. V době požáru provizorního depa na Vychylovce zůstala naštěstí nepoškozena a do roku 1991 byla v provozu. V letech 1992 - 1994 prošla generální opravou u firmy Jiří Mach v Tursku u Prahy. Na HLÚŽ jezdila až do roku 2003, kdy byla pro špatný stav kotle odstavena a v zimě 2003 - 2004 byla provedena její oprava ve Vrútkách. Začátkem roku 2009 byla zapůjčena do svého původního domova, na ČHŽ, kde se také zúčastnila oslav sta let zdejší lesní železnice. Zde však také vznikl problém s pojezdem, který po návratu na HLÚŽ vedl k odstavení lokomotivy, která by se měla po nadcházející opravě opět vrátit do provozu. Přejme jí to, vydržela v něm spolehlivě sloužit sto let. Samostatným pojednáním je označování malé maďarky.

Jak bylo zmíněno, na samém začátku provozu měla označení „I.sz“, tedy něco jako „č.1“. Po první světové válce jí bylo v rámci přečíslování přiděleno číslo 3 a při zavedení pravidelné osobní dopravy dostala v rámci zákonů o drahách s veřejným provozem tabulku U34.902. Nadále jí však po stranách budky zdobily velké mosazné trojky. Označení U34.901, doplněné o dvojky na stěnách budky pochází z doby po II.světové válce, kdy v hroneckém schématu postoupila na místo původní U34.901, zničené na samém konci války ve Víglaši.